Možnost výroby 9 těžkých mostových souprav v r. 1961
POLITICKÉ BYRO ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ
Přísně tajné
zvláštní důležitosti
Číslo pořadu: 2
8770/14
K bodu:
Možnost výroby 9 těžkých mostových souprav v r. 1961
Usnesením politického byra ÚV KSČ z 25. 7. 1961 bylo uloženo ministru hutního průmyslu a rudných dolů, aby prověřil možnost výroby 9 mostových souprav pro potřeby obrany ještě v r. 1961 a podal o tom ve spolupráci se Státní plánovací komisí zprávu politickému byru ÚV KSČ. Zpráva je doplněna rozborem o možnosti vypuštění přehrad a tím snížení požadavku na těžké mostové soupravy.
Zpráva byla zpracována Státní plánovací komisí podle podkladů ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů a ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství.
Příloha I
Návrh usnesení
Příloha III
Zpráva
Příloha IV
Přehled dopadů na výrobu ve VŽKG
Předkládá: s. O. Šimůnek
31. srpna 1961
Počet listů: 20
[str. 2]
8770
[dopsáno:] ano
162. schůze politického byra ÚV KSČ ze dne 5. 9. 61
k bodu: Možnost výroby 9 těžkých mostových souprav v roce 1961 (s. O. Šimůnek)
[po straně rukou dopsáno:]Šim. Široký
U s n e s e n o : Politické byro ÚV KSČ na základě zprávy Státní plánovací komise, ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů a ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství
I. s o u h l a s í 1. s tím, že v případě zhoršení mezinárodní situace budou vypuštěna vodní díla Orlík, Slapy (na kótu 235 m n. m.) a Lipno (na kótu 720 m n. m.);
2. s odsunutím výroby a dodávek ocelových konstrukcí z roku 1961 určených pro investiční výstavbu v množství 5839 t podle přílohy uvedené ve zprávě;
II. z m o c ň u j e vojenskou komisi obrany ÚV KSČ k vydání příkazu k vypuštění vodních děl na Vltavě;
III. u k l á d á
1. s. M. Šmokovi zajistit výrobu 3 těžkých mostových souprav pro potřebu ministerstva národní obrany do konce roku 1961 na úkor plánované výroby ocelových konstrukcí pro investiční výstavbu;
neprodleně prověřit, zda odsunem dodávek ocelových konstrukcí bude možno dodržet harmonogram [str. 3] výstavby rekonstrukce ocelárny III v Třinci a nebude narušena plánovaná výroba oceli. V případě, že by došlo k narušení výstavby a výpadku výroby oceli, převést výrobu uvedených ocelových konstrukcí do mostárny VŽKG - závod 62 - a odsunout příslušné množství ocelových konstrukcí pro výstavbu teplárny HÚ 1 - VŽKG;
2. s. J. Reitmajerovi
a/ zajistit v n. p. Slovenské loděnice Komárno výrobu a dodávku potřebných dřevěných podlah a opracování výkovků zámků pro další 3 těžké mostové soupravy pro n. p. Vítkovické železárny Klementa Gottwalda - závod Lískovec;
b/ dodat n. p. Vítkovické železárny Klementa Gottwalda závod Lískovec do 30. září 1961 - 4 vodorovné obrážečky HO 63 a 1 univerzální frézovací stroj FU 4 nebo FO 5;
3. s. B. Lomskému zajistit provedení dokončovacích nátěrů a zkoušku prostorových montáží 3 těžkých mostových souprav mimo závod Lískovec;
4. s. O. Šimůnkovi
a/ zvýšit fondy dřeva pro MTS na rok 1961 na výrobu podlah pro 3 těžké mostové soupravy;
b/ provést nezbytnou úpravu příslušných částí plánu r. 1961 ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů na základě podkladů, které předloží Státní plánovací komisi ministr hutního průmyslu a rudných dolů;
c/ prověřit důsledky provedeného odsunu ocelových konstrukcí při sestavování plánů investiční výstavby na rok 1962 a podle výsledků upravit návrh plánu na rok 1962;
[str. 4]
8770
5. s. V. Krutinovi, s. F. Vlasákovi a s. O. Černíkovi provést potřebné přípravy k vypuštění vodních děl na Vltavě tak, aby vypuštění mohlo být provedeno během 25 dnů po vydání příkazu. Opatření provést do 30. 9. 1961;
6. s. L. Štrougalovi projednat v SSSR otázku minimální výše hladiny vody vodního díla Orlík při napadení atomovými zbraněmi tak, aby bylo zabráněno vzniku průlomové vlny vzniklé úplným rozrušením tělesa hráze;
7. s. M. Šmokovi, s. O. Černíkovi, s. J. Reitmajerovi, s. K. Poláčkovi, s. B. Machačové a předsedovi Severomoravského kraje KNV s. J. Mošalovi učinit opatření za účelem vyrov[n]ání zpoždění výstavby způsobeného pozdějším dodáním ocelových konstrukcí. Za tím účelem provést úpravu v harmonogramech výstavby příslušných staveb.
Provede: s. A. Novotný
s. O. Šimůnek
s. M. Šmok
s. J. Reitmajer
s. K. Poláček
s. B. Lomský
s. V. Krutina
s. F. Vlasák
s. O. Černík
[dopsáno:] s. L. Štrougal
s. B. Machačová
J. Mošal
Na vědomí: s. V. Široký
s. J. Dolanský
s. L. Jankovcová
s. R. Barák
s. J. Hendrych
s. B. Köhler
s. A. Dubček
s. V. Slavík
[str. 5]
8770
Státní plánovací komise
0081781/61
o možnosti zajištění 9 souprav TMS.
Usnesením politického byra ÚV KSČ ze dne 25. 7. 1961 bylo uloženo ministru hutního průmyslu a rudných dolů vypracovat ve spolupráci se Státní plánovací komisí zprávu o možnosti zajištění výroby 9 mostových souprav TMS mimo plán v r. 1961 a o důsledcích této změny plánu pro národní hospodářství.
Charakteristika těžkých mostových souprav
Charakteristika těžkých mostových souprav
Váha soupravy je 323 tun. Výroba jedné soupravy vyžaduje 62.000 jednicových odpracovaných hodin. Požadovaná výroba 9 souprav si vyžádá ....................... 558.000 jedn. hod.
z toho ruční práce................. 400.000 jedn. hod.
strojní práce................. 158.000 jedn. hod.
Strojní práce jsou prováděny převážně na malých a středních obráběcích strojích.
Pro výrobu 3 mostových souprav musí být sada přípravků, jejichž výroba si vyžádá 35.000 jednic. hodin. Pro zajištění výroby 9 mostových souprav musí být vyrobeny 3 sady přípravků, které si vyžádají 105.000 jednicových hodin.
Pro kompletní dodávky dosud vyráběných mostových souprav zajišťoval n. p. VŽKG Ostrava výrobu částí v kooperaci u n. p. Slovenské loděnice Komárno, n. p. Strojevit Krnov, dílny ČSD. Tato kooperace by si vyžádala dalších 47.000 jednicových hodin.
Pracnost mostových souprav je 3,5x větší v porovnání s výrobou ocelových konstrukcí budov. Nejtěžší [podle zjištění editora jde zřejmě o omyl, správně má být patrně “nejlehčí”] díl váží 247 kg.
[str. 6] Jedná se o strojírensko-mostárenské opracované svařované výrobky, které jsou kompletovány převážně z válcovaného materiálu a malých výkovků s náročnými požadavky na toleranci. Jedna souprava se skládá ze 72 druhů dílců o celkovém počtu 4.020 kusů /mimo šroubů/. Všechna dílce jsou kompletovány a opracovávány v přípravcích s velkou náročností na opracování, protože musí být zaměnitelné. Z požadavku zaměnitelnosti vyplývá požadavek na přesnost.
Možnost zajištění výroby
Požadované těžké mostové soupravy mohou být vyráběny v ministerstvu hutního průmyslu a rudných dolů v mostárnách Stalingrad Lískovec a VŽKG, v ministerstvu těžkého strojírenství v mostárnách Brezno, Hradec Králové a Královopolské strojírny. Zajištění 9 těžkých mostových souprav /to je při cca 5,5x větší pracnosti odpovídá 16 tis. ocelových konstrukcí budov, hal a pod./, by si do konce roku 1961 vyžádalo odsunutí výroby ocelových konstrukcí pro investiční výstavbu.
V mostárnách Stalingrad Lískovec a VŽKG je ve 3. a 4. čtvrtletí t. r. plánována výroba ve výši cca 23.700 tun. V těchto dvou mostárnách se zajišťují ocelové konstrukce pro výstavbu vysoké pece, Siemens - Martinské pece a aglomerace ve VŽKG ve výši 10 tis. tun, výstavba ocelárny Třinec ve výši 2300 tun a výstavba Rudňan ve výši 2300 tun.
Mostárny ministerstva těžkého strojírenství mají roční kapacitu 32 tis. tun, z toho cca 30 tis. tun je určeno pro centralizovanou výstavbu /např. Duslo Šala 1000 t, elektrárna Tisová 2000 t, Žďárské strojírny 4000 t, rekonstrukce slévárny a hrubovny ZVIL Plzeň 2800 t, Kovosvit Sezimovo Ústí 1900 t, [str. 7] kondensátorová hala Tatry Kolín 1300 t, Stalinovy závody Záluží 1300 t, Spalovna Praha 1500 t aj./.
Zajištění výroby v těchto mostárnách nepřichází v úvahu v r. 1961, protože tyto by nezvládly v tak krátké době náběh velmi složité výroby. Ve VŽKG trval náběh výroby 6 měsíců.
Výroby těžkých mostových souprav v požadované výši by si všeobecně vyžádala prodloužení uvedené výstavby hutních kapacit, po případě prodloužení uvedené výstavby hutních kapacit, po případě prodloužení jiné centralizované výstavby o cca 4 - 6 měsíců. Rozsah důsledků vyplývajících z odsunu přírůstků příslušných kapacit je vyčíslen v příloze IV. a.
Možnost zajištění přepravy vojsk vypuštěním přehrad
Vzhledem k vážným problémům, které by měla výroba 9 mostových souprav TMS na investiční výstavbu, byly hledány další možnosti zajišťující přepravu vojsk přes Labe a Vltavu. Jedním z těchto opatření je vypuštění přehrad na Vltavě a tím snížení nebezpečí vzniku průlomových vln z vodního díla Orlík, Slapy a Lipno v případě jejich napadení nepřítelem a úplného zničení tělesa hráze.
K zachování mostních přechodů se doporučuje provést v případě podstatného zhoršení mezinárodní situace tato opatření:
1. snížit hladinu vodního díla Slapy na kótu 250,0 m n. m., t. j. na 1/3 maximálního obsahu a úplně vypustit nádrž vodního díla Orlík na úroveň základivých výpustí.
2. plynule navázat na vypouštění přehrady Orlík s vyprazdňováním dvou třetin obsahu vodního díla Lipno.
Vypouštění přehrad může být provedeno takto:
[str. 8] Započne se s odpouštěním nádrže vodního díla Orlík a Slapy tak, aby průtok Vltavou v Modřanech nepřesáhl 2.000 m3/sec po dobu asi 8 hodin. Tento průtok bude postupně se snižováním vodní hladiny klesat až na průtok 500 m3/sec., který bude dosažen za 6 a 3/4 dne. V té době bude v nádrži vodního díla Orlík ještě 210,0 mil. m3 vody z původního objemu cca 350,0 mil. m3 a ve vodním díle Slapy 90,0 mil. m3, což je jedna třetina celkového obsahu nádrže tohoto vodního díla /250,0 m n. m./.
Dále se bude vyprazďnovat pouze nádrž vodního díla Orlík, s postupným klesáním průtoku z 500 m3/sec na 80 m3/sec, což je přirozený průtok řečištěm v profilu vodního díla Orlík. Vypuštění vodního díla Orlík si vyžádá doby 15 a 1/2 dne. Celkem vyprazďnování nádrže vodního díla Orlík na úroveň základových výpustí a snížení hladiny vodního díla Slapy na 1/3 původního objemu potrvá včetně přípravných prací /vyklizení plavidel a sklápení jezů/ 24 a 1/2 dne.
Za těchto podmínek nebudou ohroženy žádné stávající mosty na Vltavě v úseku od Zbraslavi až po státní hranici. Mostní přechod v úseku pod vodním dílem Slapy včetně Zbraslavi by by byly [sic!] zničením vodního díla Slapy vážně poškozeny. Aby bylo zabráněno i tomuto ničení[,] je možné snížit dále vodní hladinu nádrže Slapy a úplné vyprázdnění vodního díla Orlík.
Ve vodním díle Orlík je nutno ponechat určité množství vody, které by pomohlo při řešení zásobování Prahy zdravotně nezávadnou vodou po vypuštění přehrad v zimním období, kdy je nízký průtok vody. Toto množství je nutno stanovit tak, aby při [str. 9] zásahu do vodního díla nemohla být zničena hráz natolik, aby vznikla zátopová vlna, ohrožující Prahu a mosty.
Vzhledem k tomu, že v ČSSR nejsou žádné znalosti o účincích zbraní hromadného ničení, doporučuje se konzultovat tuto otázku se sovětskými soudruhy.
Na tuto I. etapu je možno plynule navázat druhou etap[o]u, t. j. snižování hladiny vodního díla Lipno z kóty maximálního nadržení 726,0 při objemu cca 306,0 mil. m3 na kótu 720,0 m n. m., kdy zůstane v nádrži přibližně 100 mil. m3 vody. Snížení hladiny vodního díla Lipno na uvedenou kótu si vyžádá doby 17 dnů a 3 hodiny za předpokladu:
- že na přítocích Vltavy pod Lipnem až po vodní dílo Orlík nebudou v době snižování hladiny povodňové stavy,
- že z nádrže vodního díla Lipno bude vypouštěno přibližně 140,0 m3/sec, přičemž bude sledován stav vody v profilu Vltavy od Lipna až po Český Krumlov, zejména v úseku celulózky ve Větřní, kde je uloženo podél toku Vltavy velké množství dřeva /kmenů a kulatiny/ určené pro průmyslové zpracování.
Snížením hladiny vodního díla Lipno se omezí nebezpečí vzniku průlomové vlny, která by se svými katastrofálními následky projevila v plném rozsahu v prostoru města České Budějovice.
Při provedení výše uvedených opatření by bylo sníženo energetické využití vltavské kaskády tím, že by byla vyřazena z provozu elektrárna v Orlíku, ve vodním díle Slapy by bylo při obsahu 90,0 mil. m3 vody, snížen instalovaný výkon na 56 %, t. j. 75 MW, po snížení na 22,0 mil. m3 nebude možné již Slapy energeticky využívat. U vodního díla Lipno bude snížením hladiny na kótu 720,0 m n. m. možno využít 90 % instalovaného výkonu elektrárny, t. j. 100 MW.
[str. 10] Snižování vodní hladiny v Lipně bylo by možno rovněž provést před vypouštěním přehrad Orlík a Slapy, t. j. ještě před obdobím podstatného zhoršení mezinárodní situace. V tomto případě by voda, vypouštěná z Lipna v rozsahu cca 200 mil. m3[,] byla ještě několikrát využita /Orlík, Slapy, Štěchovice/ pro energetické účely. Doporučuje se, aby v případě zhoršení situace v zásobování uhlím bylo započato s vypouštěním vodního díla Lipno.
Uvedenými opatřeními by byly vyčerpány výkonové rezervy soustavy v měsících říjnu až prosinci a nad to by bylo zapotřebí ve výši asi 150 MV. Tento stupeň regulace postihuje ještě méně důležité výroby. Každá porucha výrobního zařízení v elektrárnách by se pak svým plným rozsahem promítla do nuceného omezení výkonu ve špičkách.
Ke snížení škodlivého vlivu tohoto opatření bylo by možno v některých výrobních závodech provést přesun části osazenstva na noc. Tyto možnost MPE blíže prozkoumá.
Odpadlá výroba představuje asi 130.000 t ostravského uhlí, o které při realizaci obou etap opatření by bylo potřeba zvýšit fond ministerstva paliv a energetiky. V hnědouhelných elektrárnách nelze s dalším zvyšováním výroby elektřiny počítat.
Ke snížení hladiny vodního díla Slapy a vyprázdnění nádrže vodního díla Orlík bylo by nutno provést tato další opatření:
- do 10 hodin po rozhodnutí o snížení hladiny v nádržích vltavské kaskády je nutno vyklidit všechna plavidla z plavební dráhy na Vltavě a Labi,
- během 36 hodin je nutno provést sklopení hradlových jezů na Vltavě pod Prahou a na dolním Labi až po Ústí nad Labem,
[str. 11] - v době vyklizování lodního parku a sklápení jezů bude současně provedeno vyklizení plováren a ostatních dalších plavidel v celé trati od vodního díla Slapy až po státní hranice.
Při úpravě vodního díla Vrané je třeba zajistit splnění již uložených úkolů při zpevnění silničního tělesa Zbraslav - Štěchovice a základové zdi u elektrárny.
Závěr:
Vzhledem k vážným důsledkům, které by mělo zajištění výroby 9 těžkých mostových souprav mimo plán v r. 1961, doporučuje se, aby přechod řek Vltava a Labe byl vojsky zajištěn vypuštěním přehrad na Vltavě a v r. 1961 byly vyrobeny mimo plánovaných 3 těžkých mostových souprav další 3 soupravy pro potřeby ministerstva národní obrany a to vzhledem k důležitosti těchto souprav pro přesun vojsk.
I toto rozhodnutí však bude mít velmi vážné důsledky, které se projeví zejména v r. 1962, což bude třeba promítnout do plánu na r. 1962.
Zajištění výroby 3 těžkých mostových souprav si např. vyžádá odsunout z mostárny VŽKG - závod Lískovec téměř celou výrobu ocelových konstrukcí, plánovanou pro 4. čtvrtletí 1961 z převedení takřka všech pracovníků na výrobu těžkých mostových souprav. Odsun těchto zakázek způsobí obtíže ve výstavbě některých důležitých hutních provozů, jako na příklad při výstavbě širokopásové teplé tratě Východoslovenských železáren Košice, při rekonstrukci ocelárny III. v Třinci, při rekonstrukci provozu VŽKG, při výstavbě Rudňan a ve výstavbě některých závodů ministerstva paliv a energetiky. Protože je nutno zajistit výrobu ocelových konstrukcí alespoň pro stavby velké důležitosti z velké části rozestavěné, je nutno přesunout určité zakázky v rozsahu asi 1540 t mostárny Lískovec do mostárny VŽKG /závod 62/ a odtud stejný objem ocelových konstrukcí odsunout. Odsuny zakázek jsou uvedeny v příloze IV/b.
[str. 12] Vzhledem k tomu, že při výrobě těžkých mostových souprav je zapotřebí velkého počtu strojních hodin ve srovnání s normálními ocelovými konstrukcemi, nepostačuje stávající kapacita některého strojního zařízení mostárny VŽKG - Lískovec na zajištění požadované výroby. Je proto nutno zajistit od ministerstva těžkého strojírenství do 30. září 1961 dodání 4 vodorovných obrážeček HO 63 a 1 frézovacího stroje FU 4 případně FU 5 a urychleně splnit dodávku hoblovacího stroje HD 16, který měl být dodán již v červenci letošního roku.
Mimo uvedené opatření v mostárně VŽKG závod 62 /Vítkovice/ a 65 /Lískovec/ je nutno zajistit pro 3 soupravy ve strojírně 5 VŽKG [dvě nečitelná slova] dílců /cca 44 t, 5200 kusů/. V zápustkové kovárně VŽKG závod 5 bude nutno vyrobit cca 60 t zápustkových výkovků. Uvedená výroba bude zajištěna na úkor jiných zakázek jiných odběratelů.
V n. p. Slovenské loděnice Komárno, které dodávají dřevěné podlahy vozovky a obrubníků pro stávající výrobu těžkých mostových souprav, bude zapotřebí zajistit výrobu a dodávku podlah a obrubníků pro další 3 soupravy. To si vyžádá mimo určitých opatření v závodě zvýšení dodávky dřeva pro ministerstvo těžkého strojírenství závod Komárno o cca 250 m3.
Loděnice Komárno provádějí rovněž pro výrobu stávajících souprav v mostárně Lískovec opracování výkovků zámků. Rovněž tuto kooperaci bude nutno rozšířit i pro další tři soupravy.
Zvýšená výroba souprav v Lískovci si vyžádá využití veškerých ploch pro vlastní výrobu dílců těžkých mostových souprav. Doporučuje se proto, aby v závodě byl prováděn pouze jeden základní nátěr vyroběných souprav ve vlastních prostorách. Rovněž prostorová montážní zkoušky je nutno provádět mimo závod Lískovec.
[str. 13] Provedení všech nutných opatření si vyžádá některé nezbytné úpravy v plánu ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů na rok 1961, které bude nutno provést po předložení návrhu ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů na Státní plánovací komisi.
[Přílohy dokumentu “IV. a” a “IV. b”, zabývající se výrobními kapacitami jednotlivých továren, neuvádíme.]
tisk