PWSV | Vol. 3 No. 1 2006 | Dokument | Jan Adamec

Karel Kaplan, Až k vítězství Hradeckého programu. Příspěvky k dějinám rolnického hnutí v letech 1945 až 1948 ve východních Čechách, 1962, Východočeské nakladatelství

Období let 1945—1948 a boj komunistů za získání většiny národa pro jejich politiku patří jistě k nejslavnějším úsekům života naší strany. Jednu z nejvýznamnějších součástí tohoto zápasu, přímo nedílnou, tvořila hnutí rolníků, která organizovala komunistická strana.

Tak se realizoval proces, ve kterém se pracující rolníci vyslovovali pro politiku KSČ, přetrhávali svá pouta s buržoazií, jež měla neobyčejně silnou tradici a setrvačnost. Rolníci se učili na vlastních zkušenostech a vstupovali postupně do boje proti jednotlivým vrstvám buržoazie, až se v únoru 1948 „rozhodli" pro úplné odstranění buržoazie od moci.

V tom se dělnicko-rolnický svazek — zrozený v národně demokratické revoluci — dále upevňoval, rozšiřoval a stal se rozhodující silou, která hnala revoluci stále dopředu, až k vítězství.

Proces přechodu pracujících rolníků do boje proti buržoazii nebyl všude stejný. Byl ovlivněn řadou ekonomických a politických činitelů. Mezi ně patřily například takové faktory, jako je třídní struktura vesnice, vliv buržoazních politických stran před válkou, podíl pohraničních okresů apod. A tak komunisté naráželi v různých koutech země na různě obtížné těžkosti.

Ve východních Čechách byly tyto těžkosti zvláště veliké. Již před válkou se tu podařilo agrární straně získat značné pozice. Tato patřila k nejsilnějším stranám a zvláště na vesnici byly její pozice monopolistické. Rovněž i lidová strana měla silné základy na vesnici. I třídní struktura vesnice byla taková, že v částech východních Čech — zejména v řepařské oblasti — byly početné buržoazní živly na vesnici. Z toho vyrůstala ekonomická a politická síla buržoazie a vliv jejích stran.

Protože si buržoazie ještě mezi rolníky udržela pevné pozice a své ekonomické postavení na vesnici, soustředila se vesnická buržoazie na to, aby z východních Čech učinila jednu ze své pevné základny v boji proti lidové demokracii a zemědělské politice KSČ. Proto jsme byli svědky velkých zápasů, které pronikaly životem vesnice a tvořily důležitou součást celého procesu přerůstání revoluce.

Cílem této práce je zachytit některá nejvýznamnější rolnická hnutí ve východních Čechách, ukázat jejich průběh, sílu a důsledky. Není možné je posuzovat izolovaně, ale jako součást celostátních zápasů, velkého revolučního proudu, který pod vedením strany zachvátil pracující rolníky.

Doufám, že se mi podaří v tomto příspěvku k historii naší strany splnit vytčený úkol.

Autor

Pozn./ V celé práci jsou východní Čechy chápány jako dvě bývalé volební župy z let 1945—1948, a to hradecká a pardubická. To jsou politické okresy: Broumov, Nový Bydžov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Náchod, Nová Páka, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí, Chrudim, Litomyšl, Vysoké Mýto, Pardubice, Polička, Oslí nad Orlicí, Žamberk, Lanškroun.

Vaše reakce...

zpět