Jmenný rejstřík:

A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž |

Abakumov, V.S. | 1908–1954 | politik | SSSR
v roce 1941 náměstek lidového komisaře vnitra a náčelník SMÉRŠ, 1943 náměstek lidového komisaře obrany, působil v letech 1946–1951 jako ministr státní bezpečnosti, v červnu 1951 vyloučen ze strany. V prosinci 1954 odsouzen k trestu smrti a popraven.

Andrejev, A.A. | 1895 – 1971 | politik | SSSR
od roku 1920 tajemník Všesvazové ústřední rady odborů a v letech 1924 – 1925 tajemník ÚV VKS(b). Od roku 1927 tajemník severokavkazského krajského výboru VKS(b). Od roku 1930 předseda ústřední kontrolní komise VKS(b) a lidový komisař dělnicko-rolnické inspekce SSSR, náměstek předsedy rady lidových komisařů. V roce 1931 se stal lidovým komisařem dopravy. Od roku 1935 působil jako tajemník ÚV VKS(b). V letech 1939 – 1952 předseda Výboru stranické kontroly při ÚV VKS(b), od roku 1946 náměstek předsedy rady ministrů SSSR. Člen ústředního výboru v letech 1920 – 1961. Kandidát na členství v politbyru v letech 1926 – 1930, člen politického byra v letech 1932 – 1952.

Antonov-Ovsejenko, V.A. | 1883 – 1939 | politik | SSSR

Aristov, Averkij Borisovič | 1903 – 1973 | politik | SSSR
člen ÚV KSSS 1952 – 1971, tajemník ÚV KSSS 1952 – 53 a 1955 – 1960, velvyslanec v Polsku a Rakousku 1961 – 1973.

Auersperg, Pavel | 1926 – 1987 | politik | Československo
vedoucí sekretariátu I. Tajemníka ÚV KSČ 1963 – 64, vedoucí ideologického oddělení ÚV KSČ 1965 – 67, člen ÚV 1969 – 86.

Bacílek, Karol | 1896 – 1974 | politik | Československo
v letech 1950 – 1 předseda sboru pověřenců, 1951 – 2 ministr státní kontroly, 1952 – 3 ministr národní bezpečnosti, 1953 – 63 první tajemník ÚV KSS.

Bakul´a, Michal | 1911 – 1983 | politik | Československo
slovenský stranický činitel, člen ÚV KSS 1950 – 1957, člen předsednictva ÚV KSS 1954 – 57.

Baláž, Teodor | 1917 | politik | Československo
vedoucí útvaru bezpečnosti pro odhalování nepřátel v komunistické straně na Slovensku 1949 – 51, zatčen a 1954 odsouzen.

Bagramjan, I.Ch. | (1897 – 1982) | politik | SSSR
maršál SSSR (1955), za války náčelník Jihozápadního frontu, po válce velitel vojsk Pobaltského vojenského okruhu náměstek ministra obrany SSSR. Člen ÚV KSSS v letech 1961 – 1982.

Barák, Pavel | Československo
syn Rudolfa Baráka.

Barák, Rudolf | 1915 - 1995 | politik | Československo
funkcionář, 1953 – 1961 ministr vnitra, 1962 zatčen a odsouzen, 1968 propuštěn.

Barák, Zdeněk | Československo
syn Rudolfa Baráka.

Baráková, Jarmila | Československo
manželka Rudolfa Baráka.

Baramová, Anna | Československo
funkcionářka na kádrovém a mezinárodním oddělení ÚV KSČ.

Bareš, Gustav | 1910 - 1979 | politik | Československo
ideolog, 1946 – 52 šéfredaktor Tvorby, zástupce generálního tajemníka ÚV KSČ 1949 – 1951, tajemník ÚV KSČ 1951 – 52, člen ÚV KSČ 1949 – 52, člen předsednictva ÚV KSČ 1949 – 52, 1952 zbaven stranických funkcí, 1955 – 1963 pracovník ústavu dějin KSČ.

Barnáš, Štefan | 1900 - 1964 | biskup | Československo
v roce 1949 spišský světící biskup, 1950 zatčen a odsouzen k 15 letům.

Bartuška, Jan | 1908 - 1970 | právník | Československo
právník, ministr spravedlnosti 1954 – 1956, generální prokurátor 1956 – 68.

Bašťovanský, Štefan | 1910 - 1952 | politik | Československo
člen ilegálního vedení KSS, od 1945 generální tajemník ÚV KSS, od 1951 ústřední tajemník, člen sekretariátu ÚV KSČ.

Bátěk, Václav, JUDr. | 1912 | politik | Československo
poslanec za Stranu lidovou.

Bažány, Teofil | 1912 | politik | Československo
představitel vedení Strany slobody.

Bednár, Alfons | 1914 - 1989 | umělec | Československo
slovenský spisovatel, překladatel, pověřenec pro informace 1945 – 48, redaktor vydavatelství Pravda 1945 – 1959.

Bednář, Kamil | 1912 - 1972 | umělec | Československo
básník a překladatel, nakladatelství Čs. Spisovatel 1949 – 59.

Benada, L´udovít | 1899 - 1973 | politik | Československo
funkcionář ÚV KSS.

Bendová, Krista | 1923 - 1988 | umělec | Československo
slovenská básnířka a novinářka.

Brankov, Lazar | (1912) | politik | Maďarsko
byl jugoslávský diplomat působící v Maďarsku, který v roce 1948 požádal v Budapešti o politický azyl. V roce 1949 byl pozván do Moskvy, kde byl 21.6. umístěn pod policejní dozor. V polovině července 1949 byl odvezen do Budapešti a stal se "jugoslávskou" linkou Rajkova procesu. Dne 21.9. 1949 byl odsouzen a propuštěn byl až 3.4. 1956.

Bubnov, A.S. | (1884 – 1938) | politik | SSSR

Bulganin, Nikolaj Aleksandrovič | (1895 – 1975) | politik | SSSR
od února 1955 do března 1958 působil jako předseda Sovětu ministrů SSSR. Kandidátem na členství v ÚV od roku 1934 do 1937, členem se stal v roce 1937 a zůstal jím až do roku 1961. Kandidát na členství v Prezídiu ÚV (politbyro) 1946 – 1948, od roku 1948 do 1958 člen politbyra. V letech 1931 – 1937 předseda moskevského sovětu. Od roku 1937 náměstek předsedy rady lidových komisařů SSSR. V letech 1947 až 1958 maršál Sovětského svazu. V letech 1947 – 1949 ministr ozbrojených sil SSSR, 1953 – 1955 ministr obrany SSSR.

Černyšev, S.E. | (1881 – 1963) | politik | SSSR
architekt, 1917 – 1930 pracoval v VChUTEMASu, do roku 1950 pracoval v moskevském architektonickém institutu, hlavní architekt města Moskvy 1934 – 41, předseda odboru pro věci architektury Mosgorispolkoma 1944 – 48, 1. tajemník Svazu architektů SSSR 1950 – 55, 1931 – účast na tvorbě Hlavního plánu rekonstrukce Moskvy po 1931.

Čubar, V.J. | (1891–1939) | politik | SSSR
působil v letech 1918–1923 jako člen předsednictva Nejvyšší národohospodářské rady, od roku 1920 náměstek a posléze předseda rady lidových komisařů Ukrajiny. Od roku 1934 náměstek předsedy rady lidových komisařů a Rady práce a obrany SSSR. Od roku 1926 kandidát na členství a od roku 1935 člen politbyra.

Čudov, M.S. | (1893 – 1937) | politik | SSSR
byl od roku 1925 členem ÚV VKS(b) a v letech 1928 až 1936 působil jako druhý tajemník leningradského výboru VKS(b).

Ejche, R.I. | (1890 – 1940) | politik | SSSR
působil od roku 1925 jako předseda sibiřského krajského výkonného výboru sovětů a první tajemník západosibiřského krajského výboru VKS(b). V letech 1937 – 1938 lidový komisař zemědělství. Od roku 1930 člen ÚV a od roku 1935 kandidát politického byra ÚV VKS(b).

Field, Noel Havilland | (1902–1970) | politik | USA
absolvoval univerzitu, začal pracovat na americkém ministerstvu zahraničních věcí; levicová orientace, sympatie k SSSR. V roce 1933 seznámil se s německými antifašisty Hedou Massingovou a jejím manželem Eislerem, kteří přijeli do USA z Moskvy s cílem vybudovat agenturní síť. V roce 1936 opustil Field USA a pracoval v Ženevě pro Společnost národů v odzbrojovací sekci, kde měl na starosti mimojité i péči o interbrigadisty. V Ženevě byl přes Massingovou napojen na řídící sovětské orgány ve Švýcarsku - I. Reisse a gen. Krivického. V květnu 1938 se Field a jeho žena Herta objevili v Moskvě. Field vstoupil do KSN jako tajný člen (registrován v tajném oddělení KI). V roce 1939 působil ve Francii a ve Švýcarsku jako ředitel americké charitativní organizace USC, poskytoval zprávy o síle odboje Allenu Dullesovi (Švýcarsko). Na podzim 1947 propuštěn z USC, působí jako novinář a dopisovatel amerických novin. V roce 1948 mu končilo povolení k pobytu v Evropě. V dubnu 1948 ho Oskar Kosta a Evžen Kliner, pobývající služebně v Ženevě, pozvali k návštěvě Československa Rok 1948 - několikaměsíční pobyt v Praze. Alice Köhnová-Glaserová ho doporučila čs. zpravodajcům, doporučili ho ke spolupráci i funkcionář švýcarské komstrany H. Horngacker a A. London, který se léčil v Švýcarsku. London předal zástupci čs. rozvědky Horngackerův dopis, který obdržel od Fielda dne 13. dubna 1945. Dopis byl adresovaný Maxu Horngackerovi: "Drahý pane, v příloze Vám zasílám dopis pro p. Dullese, který jsem Vám slíbil dnes ráno. Se srdečným pozdravem Noel H. Field." V srpnu 1948 manželé Fieldovi odjeli do Polska. Zde se Field dozvídá o výsleších Massingové a Eislera před Výborem pro vyšetřování neamerické činnosti. Field poté jednal s Jakobem Bermanem o možnosti získat povolení k pobytu. V září 1948 se pokusil získat povolení k pobytu v Československu. Dne 15.9. 1948 obdržel Field prostřednictvím Leo Bauera vzkaz od funkcionáře komunistické strany ve východním A: proti vyřízení jeho stranické záležitosti není námitek Dne 16.10. 1948 zveřejnil list New York Herold svědectví W. Chamberse, podle kterého na americkém ministerstvu zahraničí působily dvě skupiny sovětských agentů okolo Algera Hisse a Noela Fielda. V říjnu 1948 Vilém Nový, Rudolf Margolius, Karel Markus, Alice Kohnová a Gisela Kischová doporučili, aby Fieldovi bylo vydáno povolení k pobytu. Žádost směřovala k B. Geminderovi , který vedl mezinárodní oddělení na ÚV. Dne 13.11. 1948 předala Gisela Kischová stranickému vedení dopis ÚV KPD Paula Merkera a Franze Dahlema, který obsahoval žádost, aby Field mohl zůstat v ČSR. Noela Fielda nechává pomocí A. Kohnové sledovat Karel Šváb, vedoucí evidenčního oddělení ústředního sekretariátu KSČ, stranické zpravodajství. Dne 19.11. 1948 Fielda vyslýchá StB za přítomnosti přítomen A. Januse. Vydáno povolení k pobytu platné do května 1949. V prosinci 1948 odjel Field s manželkou do Švýcarska. V Praze byla zadržována jeho pošta v Praze adresovaná na Giselu Kohnovou. Ve Francii se Field setkal s Arturem Londonem. Dne 23.1.1949 přijel do Prahy plukovník Jenő Szűcs a podal žádost na zatčení Noela Fielda. Bylo ovšem nutné vylákat Fielda ze Švýcarska, což zařídil London jako náměstek ministerstva zahraničí dne 5.5. 1949. Dne 11.5. 1949 Field zatčen a převezen do Budapešti, kde byl ve vězení držen až do 17. listopadu 1954. V srpnu roku 1949 se manželka Herta a bratr Herman pokoušejí hledat Fielda. Dne 22.8.1949 Herman Field odchází do Varšavy, kde je zatčen polskou policií. Dne 25.8.1949 směřuje návrh na zatčení Herty Fieldové k Rudolfu Slánskému. Dne 26.8.1949 souhlasí se zatčením Klement Gottwald. Dne 28.8.1949 je Herta Fieldová zatčena v Bratislavě a předána maďarské policii a převezena do Budapešti. V prosinci 1954 Field po svém propuštění maďarské občanství. Dne 12.9. 1970.umírá v Budapešti. zdroj: A ÚV KSČ, Politické procesy, Komise III, informace č. 39 (E. Polák); Švábův archív, případ Field, Komise T; zpracováno podle: Kaplan, Zpráva o zavraždění, s. 45.

Golubec, V.P. | (1913 – 1940) | policista | SSSR
kandidát na členství ve VKS(b), poručík státní bezpečnosti. V roce 1939 zatčen a 25. ledna 1940 spolu s N.V. Baturinovou zastřelen.

Gorbatov, A.V. | (1891 – 1973) | voják | SSSR
člen strany od roku 1919, armádní generál (1955), po válce velel leteckým výsadkovým vojskům a vojskům Pobaltského vojenského okruhu, kandidát ÚV KSSS v letech 1952 – 1961.

Chruščev, Nikita Sergejevič | (1894 – 1971) | politik | SSSR
od září 1953 první tajemník ÚV a zároveň od 1956 Předseda byra ÚV RSFSR. Člen ÚV VKS(b) (od 1952 KSSS) 1934–1966. Kandidát na členství v politbyru od 14.1. 1938 do 22.3. 1939, člen politbyra od 22.3. 1939 do 14.10. 1964. Tajemník ÚV od 16.12. 1949, první tajemník od 7.9. 1953 do 14.10. 1964. V letech 1935–1938 první tajemník moskevského oblastního a moskevského městského výboru VKS(b), v letech 1938–1949 první tajemník ÚV KS Ukrajina (bolševiků) a současně v letech 1944–1947 předseda rady lidových komisařů Ukrajiny.

Ignaťjev, S.D. | (1904 – 1983) | politik | SSSR
v letech 1951–1953 ministr státní bezpečnosti, v letech 1953–1957 první tajemník baškirského oblastního výboru a 1957 – 1960 tatarského oblastního výboru KSSS. V letech 1952–1953 tajemník ÚV KSSS.

Jagoda, G.G. | (1891 – 1938) | politik | SSSR
v letech 1934 – 1936 předseda Státní politické správy, lidový komisař vnitra SSSR, od roku 1936 lidový komisař spojů.

Jenukidze, A.K. | (1877 – 1937) | politik | SSSR
, člen RSDRP od 1908, člen strany od roky 1917, aktivní revolucionář, 1922 – 35 tajemník Prezídia CIK SSSR, 1924 – 30 člen CKK, od července 1918 člen a tajemník Všeruského ústředního výkonného výboru sovětů a pak Prezídia Ústředního výkonného výboru sovětů SSSR.

Ježov, N.I. | (1895 – 1940) | politik | SSSR
člen strany od roku 1917, od roku 1935 tajemník ÚV VKS(b) a předseda Komise stranické kontroly. V letech 1936 – 1938 lidový komisař vnitra, pak lidový komisař vodní dopravy. Od roku 1938 kandidát politbyra.

Kabakov, I.D. | (1891–1937) | politik | SSSR
do roku 1934 první tajemník sverdlovského oblastního výboru strany, člen ÚV VKS(b) od roku 1925.

Kaganovič, Lazar Mojsejevič | (1893–1991) | politik | SSSR
od března 1953 do června 1957 první náměstek Předsedy sovětu ministrů SSSR, od května 1955 do června 1956 předseda vládní rady ministrů pro záležitosti práce a mezd, od září 1956 do května 1957 ministr SSSR. Kandidát na členství v ÚV od 1923–1924, od 1924 do 1957 člen ÚV, kandidát na členství v politbyru od 23.7. 1926 – 13.7. 1930, od 13.7. 1930 do 29.6. 1957 člen politbyra.

Kaminskij, G.N. | (1895 – 1938) | politik | SSSR
člen strany od roku 1913, v roce 1920 tajemník ÚV KS(b) Ázerbajdžánu, od roku 1930 tajemník moskevského výboru VKS(b), od roku 1932 předseda výkonného výboru moskevského oblastního sovětu, od roku 1934 lidový komisař zdravotnictví. Kandidát ÚV VKS(b) v letech 1925 – 1927 a od roku 1934.

Karpov, M.M. | (1901 – 1939) | politik | SSSR
před svým zatčením působil ve funkci vedoucího oddělení propagandy a agitace kyjevského oblastního výboru KS(b) Ukrajiny.

Kartvelišvili, L.I. (Lavrenťjev) | (1890–1938) | politik | SSSR
členem strany od 1910, od roku 1923 tajemník ÚV KS(b) Gruzie, druhý tajemník zakavkazského krajského výboru strany a předseda rady lidových komisařů Gruzie. Od roku 1929 náčelník politické správy Ukrajinského vojenského okruhu, pak druhý tajemník ÚV KS(b) Ukrajiny. Od roku 1931 tajemník zakavkazského, západosibiřského a dálnovýchodního krajského výboru a krymského oblastního výboru VKS(b). V letech 1930 – 1934 kandidát a od roku 1934 člen ÚV VKS(b).

Kedrov, I.M. | (1908 – 1940) | politik | SSSR
člen VKS(b), nadporučík státní bezpečnosti, syn N.S. Kedrova.

Kedrov, M.S. | (1878 – 1941) | politik | SSSR
v letech 1906 – 1907 ředitel bolševického nakladatelství Zrno. Od listopadu 1917 člen kolegia lidového komisariátu vojenství, komisař pro demobilizaci staré armády, pak vojenské funkce na Severní frontě. Od března 1919 náčelník zvláštního oddělení Všeruské mimořádné komise a člen komise lidového komisariátu vnitra. Po občanské válce v Nejvyšší národohospodářské radě, Nejvyšším soudu SSSR a ve Státní plánovací komisi RSFSR.

Kirov, S.M. | (1886 – 1.12. 1934) | politik | SSSR
člen RSDR od 1904, účastník bolševického převratu, po roce 1917 významné posty ve straně, od roku 1921 tajemník ÚV KP Ázerbajdžánu, od roku 1926 – první tajemník Leningradského gubkou VKS(b) a Severo-západního byra ÚV strany, od roku 1930 člen politbyra a od roku 1934 tajemník a člen Orgbyra ÚV VKS(b).

Kischová, Gisela | politik | Československo
(vdova po EE Kischovi)

Klinger, Evžen | politik | Československo

Köhnová-Glaserová, Alice | politik | Československo

Komarov, N.P. (F.J. Sobinov) | (1886–1937) | politik | SSSR
člen strany od roku 1909, v roce 1917 člen petrohradského výboru SDDSR(b), v roce 1925 tajemník severozápadního byra ÚV VKS(b). V letech 1926 – 1929 předseda leningradského městského a guberniálního výkonného výboru sovětů, do roku 1931 lidový komisař komunálního hospodářství RSFSR. Člen ÚV strany v roce 1921 a v letech 1923 – 1930, kandidát ÚV v letech 1922 až 1923.

Kosatec, A.V. | (1903 – 1939) | politik | SSSR
od roku 1926 tajemník městského výboru Komsomolu v Moskvě. Od roku 1927 tajemník a od roku 1929 generální tajemník ÚV VLKSM, od roku 1934 člen ÚV a organizačního byra ÚV VKS(b).

Kosior, S.V. | (1889 – 1939) | politik | SSSR
již v říjnu 1917 působil jako komisař Petrohradského vojenského revolučního výboru, v letech 1919 – 1920 tajemník ÚV KS(b) Ukrajiny. Od roku 1922 tajemník sibiřského byra ÚV KS(b) Ukrajiny. Od roku 1928 generální tajemník ÚV KS(b) Ukrajiny. Od roku 1938 náměstek předsedy rady lidových komisařů SSSR a předseda Komise státní kontroly. Od roku 1927 kandidát a od roku 1930 člen politického byra ÚV VKS(b).

Kosta, Oskar | politik | Československo

Makovskij, V.L. | politik | SSSR
inženýr Metrostroje, specialista na budování metra.

Malenkov, Georgij Maksimilianovič | (1901 – 1988) | politik | SSSR
od února 1955 do června 1957 náměstek předsedy Sovětu ministrů SSSR a ministr SSSR. Člen ÚV od 1939 do 1957. Kandidát na členství v politbyru od 21.2. 1941 do 18.3. 1946, člen politbyra od 18.3. 1946 do 29.6. 1957. V roce 1957 ředitelem Usť-Kamenogorské elektrárny. 1961 – vyloučen ze strany. Tajemník ÚV od 22.3. 1939 do 6.5. 1946 a od 1.7. 1948 do 14.3. 1953.

Margolius, Rudolf | politik | Československo

Markus, Karel | politik | Československo

Medvěď, F.D. | politik | SSSR

Mereckov, K.A. | (1897 – 1968) | voják | SSSR
maršál SSSR (1944), od roku 1937 zástupce náčelníka generálního štábu, od září 1938 velel Povolžskému a Leningradskému vojenského okruhu. Od roku 1940 náčelník generálního štábu, od roku 1941 náměstek lidového komisaře obrany SSSR. Kandidát ÚV strany v letech 1939 – 1956, člen ústřední revizní komise KSSS v letech 1956 – 1961.

Mežlauk, V.I. | (1893 – 1938) | politik | SSSR
člen strany od roku 1917, od roku 1920 komisař rady železničních drah, od roku 1927 kandidát ÚV a od roku 1924 člen ÚV VKS(b).

Mihálik, Vojtech | 1926 - 2001 | politik | Československo
slovenský básník a politik, redaktor nakladatelství Slovenská spisovatel 1949 – 51 a od roku 1960 – 4 šéfredaktor, redaktor časopisu Čs. voják 1951 – 54, poslanec SNR 1964 – 1981, předseda Svazu slovenských spisovatelů 1965 – 67 a 1969.

Michalička, Augustín | 1914 | politik | Československo
tajemník a kandidát ÚV KSS Slovenska, poslanec 1954 – 1960.

Mikojan, Anastas Ivanovič | (1895 – 1978) | politik | SSSR
od února 1955 do července 1964 první náměstek předsedy Sovětu ministrů SSSR. Kandidát na členství v ÚV od 1922 – 1923, člen ÚV 1923 – 1976. Kandidát na členství v prezídiu od 23.7. 1926 do 1.2. 1935, člen politbyra od 1.2. 1935 do 29.3. 1966. V letech 1936 – 1946 lidový komisař zahraničního a vnitřního obchodu, do roku 1937 náměstek předsedy rady lidových komisařů SSSR. V letech 1941 – 1946 člen byra rady lidových komisařů SSSR. V roce 1964 – 1965 předseda Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, v letech 1965 – 1974 člen Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR.

Mikulášek, Oldřich | 1910 - 1985 | básník | Československo
brněnský básník, redaktor Rovnosti 1945 – 1948, Lidových novin 1948 – 52, Čs. rozhlasu v Brně 1952 – 57, Host do domu.

Mináč, Vladimír | 1922 - 1996 | prozaik | Československo
slovenský prozaik, redaktor a šéfredaktor časopisu Kultúrny život 1949 – 1951 a 1953 – 55, člen ÚV KSČ 1968 – 71, předseda Matice slovenskej 1974 – 1989.

Mišeje, František | 1921 | politik | Československo
slovenský politik, organizátor partyzánského hnutí na Slovensku, politický komisař partyzánské skupiny Vtáčnik, účastník SNP, oblastní ředitel Státní banky čs. v Bratislavě 1960 – 70, ministr financí SSR 1969, od 1969 člen ÚV KSS a poslanec SNR, od 1973 předseda federálního ÚV ČSPB.

Mňačko, Ladislav | 1919 - 1994 | spisovatel | Československo

Moravec, František | 1895 - 1966 | voják | Československo
generál, legionář, šéf čs. zpravodajské služby 1934 – 39, exil ve Velké Británii 1939 – 45, 1945 přidělen k hl. štábu, 1945 – 47 zvláštní dovolená, 1947 – 48 velitel divize v Mladé Boleslavi, po 1948 exil v USA.

Moric, Rudo | 1921 - 1985 | spisovatel | Československo
slovenský spisovatel, ředitel vydavatelství Mladá léta 1959 – 1985.

Molotov, Vjačeslav Michajlovič (Skrjabin) | (1890 – 1986) | politik | SSSR
od března 1946 do června 1957 první náměstek předsedy Sovětu ministrů SSSR, od března 1953 do června 1956 ministr zahraničí, od listopadu 1956 do června 1957 ministr vládní kontroly SSSR. Kandidát na členství do ÚV 1920 – 21, člen od 1921 do 1957. Kandidát na členství v politbyro od 16.3. 1921 do 1.1. 1926, člen Politbyra od 1.1. 1926 do 29.6. 1957. V letech 1921 – 30 tajemník ÚV strany, vletech 1930 – 1941 předseda rady lidových komisařů SSSR, v letech 1939 – 1949 a 1953 – 1953 ministr zahraničí. Od roku 1957 velvyslanec v MoLR, od roku 1960 zástupce SSSR v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni. V roce 1962 vyloučen ze strany, v roce 1984 členství vráceno.

Nikolajev, L.V. | (1904 – 1934) | politik | SSSR
pracoval jako instruktor leningradského oblastního výboru strany a leningradského Ústavu dějin VKS(b). Dne 1.12. 1934 spáchal atentát na S.M. Kirova.

Nový, Vilém | | politik | Československo

Ordžonikidze, G.K. | (1886 – 1937) | politik | SSSR
členem strany od roku 1903. Od roku 1920 předseda kavkazského byra ÚV KSR(b), první tajemník zakavkazského krajského výboru strany a severokavkazského krajského výboru strany. Od roku 1926 předseda ústřední kontrolní komise VKS(b), lidový komisař dělnicko-rolnické inspekce, náměstek předsedy rady lidových komisařů a Rady práce a obrany SSSR. Od roku 1930 předseda Nejvyšší národohospodářské rady a lidový komisař těžkého průmyslu. Člen ÚV strany od roku 1921, v letech 1926 – 1930 kandidát na od roku 1930 člen politického byra ÚV VKS(b).

Pěrvuchin, Michal Georgejevič | (1904 – 1978) | politik | SSSR
od února 1955 do července 1957 první náměstek předsedy Sovětu ministrů, od prosince 1956 do května 1957 předseda Gosudarstvennoj ekonomičeskoj komissii Soveta Ministrov SSSR po tekuščemu planirovaniju chozjajstva. Člen ÚV od 1939 do 1961. Člen Prezídia od 16.10. 1952 do 29.6. 1957, od té doby do 17.10. 1961 jen kandidát na členství.

Peters, Ja.Ch. | (1886 – 1938) | politik | SSSR

Pjatnickij, I.A. | (1882 – 1938) | politik | SSSR

Podlas, K.P. | (1893 – 1942) | voják | SSSR
generálporučík (1941), velitel různých armád za Druhé světové války.

Poskrjobyšev, A.N. | (1891 – 1965) | politik | SSSR
od roku 1922 působil v ÚV jako instruktor oddělení evidence, zástupce vedoucíhovnitřní agendy a pomocník tajemníka ústředního výboru. V letech 1928 – 1953 vedl zvláštní odbor sekretariátu ÚV, tajené oddělení a zvláštní odbor ÚV strany. V letech 1952 – 1954 sekretář předsednictva a byra předsednictva ÚV KSSS. V letech 1939 – 1954 člen ÚV strany.

Pospělov, P.N. | (1898 – 1979) | politik | SSSR
tajemník ÚV KSSS v letech 1953 – 1960, kandidát na členství do politbyra 1957 – 1961.

Poslyšev, P.P. | (1887 – 1939) | politik | SSSR
člen strany od 1904, od roku 1926 tajemník ÚV KS(b) Ukrajiny, od roku 1930 tajemník a člen organizačního byra ÚV VKS(b). V letech 1933 – 1937 druhý tajemník ÚV KS(b) Ukrajiny, pak první tajemník kujbyševského oblastního výboru strany, člen ÚV VKS(b) od roku 1927, kandidát politbyra od roku 1934.

Pozern, B.P. | (1882 – 1939) | politik | SSSR
člen strany od roku 1902, v letech 1917 – 1918 komisař Severní fronty, pak velitelské funkce v Rudé armádě. Od roku 1921 působil na úseku hospodářské a stranické práce. V letech 1937 – 1938 prokurátor leningradské oblasti. Od roku 1930 kandidát ÚV VKS(b).

Rodos, B.V. | (1905 – 1956) | politik | SSSR
zástupce náčelníka odboru vyšetřování pro zvlášť těžké případy (lidový komisariát vnitra, plukovník. Odsouzen Vojenským senátem Nejvyššího soudu SSSR k trestu smrti.

Rokossovskij, K.K. | (1896 – 1968) | politik | SSSR
maršál SSSR (1944), velitel frontů za Druhé světové války. Po válce hlavní velitel severní skupiny vojsk. Od roku 1949 ministr národní obrany a náměstek předsedy rady ministrů PLR, polský maršál. Od roku 1956 náměstek ministra obrany SSSR, v letech 1961 – 1968 kandidát na členství v ÚV.

Rotert, P.P. | politik | SSSR
vedoucí výstavby Moskovskogo metropolitena, inženýr, konstruktér.

Rudzutak, J.E. | (1887 – 1938) | politik | SSSR
člen strany od roku 1905, od roku 1917 předseda moskevské národohospodářské rady. Od roku 1920 předseda ÚV Odborového svazu železničních dělníků a generální tajemník Všesvazové ústřední rady odborů. Pak předseda byra ÚV VKS(b) pro Střední Asii. Od roku 1923 tajemník ÚV VKS(b), v letech 1924 – 1930 působil jako lidový komisař dopravy, od roku 1926 náměstek předsedy rady lidových komisařů a Rady práce a obrany SSSR, od roku 1931 předseda ústřední kontrolní komise ÚV VKS(b) a lidový komisař dělnicko-rolnické inspekce. 1923 – 1926, od 1934 kandidát politbyra, 1926 – 1932 člen politbyra ÚV.

Ruchimovič, M.L. | (1889 – 1938) | politik | SSSR
od roku 1924 člen ÚV. Od roku 1925 pracoval ve státním a stranickém aparátě, lidový komisař obranného průmyslu SSSR.

Ryndin, K.V. | (1893 – 1938) | politik | SSSR

Smorodin, P.I. | (1897 – 1939) | politik | SSSR
člen strany od roku 1917, v letech 1921 – 1924 první tajemník ÚV Komsomolu, v letech 1928 – 1936 působil jako stranický pracovník v Leningradě. Od roku 1937 tajemník stalingradského oblastního výboru VKS(b). Od roku 1930 kandidát ÚV strany.

Sněgov, A.V. | (nar. 1898) | politik | SSSR
člen strany od roku 1917, od roku 1931 člen byra zakavkazského krajského výboru VKS(b), pracovník státního a stranického aparátu na Sibiři, na Ukrajině, v Kujbyševu a v Murmansku. V roce 1938 zatčen a vězněn. 1954 rehabilitován.

Suslov, M.A. | (1902 – 1982) | politik | SSSR
v letech 1947 – 1982 tajemník ÚV, v letech 1952 – 53 a 1955 – 1982 člen politbyra.

Svoboda, Jan | úředník | Československo
vedoucí kanceláře Antonína Novotného. Kaplan

Svoboda, Josef | (1920 – 2002) | umělec | Československo
jevištní výtvarník Národního divadlo od 1948, šéf umělecko-technického provozu od 1951. Kaplan

Svoboda, Ludvík | (1895 – 1979) | voják a politik | Československo
český důstojník a politik, ministr národní obrany 1945 – 1950, místopředseda vlády, v letech 1968 – 1975 prezident ČSSR.

Svoboda, Ludvík | (1903 – 1977) | filozof | Československo
filozof, profesor UK od 1948, člen lektorské rady ÚV KSČ, velvyslanec ve Švýcarsku 1953 – 1957, ředitel Filozofického ústavu 1957 – 1959, vedoucí katedry filozofie UK 1959 – 1971.

Svoboda, Miroslav | filozof | Československo
profesor průmyslové školy elektrotechnické v Praze, uvězněn 1956.

Sychra, Antonín | (1918 – 1969) | filozof | Československo
hudební vědec, estetik, profesor UK v Praze od 1952.

Syrový, Jan | (1888 – 1970) | voják | Československo
československý generál, náčelník Hlavního štábu 1925 – 1933, předseda vlády 1938, 1947 odsouzen na 20 let, 1960 propuštěn.

Šafařík, Josef | (1890) | politik | Československo
poslanec za socialistickou stranu 1948 – 1964.

Šachová, Marie | (1913) | politik | Československo
poslankyně za lidovou stranu 1950 – 1952.

Šapošnikovová, L.K. | (1895 – 1942) | politik | SSSR
od roku 1934 členka byra městského výboru strany v Leningradě.

Šavel, Karol, RSDr. | (1921) | politik | Československo
člen KV KSS v Košicích 1949 – 1952, člen ÚV KSS 1953 – 1958, náměstek pověřence školství a kultury 1959 – 1965, poslanec NS 1954 – 1960, FS 1969 – 1971.

Šebesta, Štefan | (1912) | politik | Československo
komunistický politik, člen ÚV KSS 1954 – 1957, člen předsednictva 1954 – 1955, kandidát předsednictva ÚV KSS 1955 – 1957, místopředseda KNV v Bratislavě 1949 – 1951, první náměstek pověřence stavebnictví 1951 – 1954, místopředseda Sboru pověřenců 1954 – 1958, zbaven funkcí pro obvinění z nacionalismu 1958.

Šeboldajev, B.P. | (1895 – 1937) | politik | SSSR

Šedivý, J. | policista | Československo
major, pracovník Státní bezpečnosti.

Šejna, Jan | (1927 – 1997) | voják | Československo
generál, tajemník Hlavního výboru KSČ na MNO, 1968 útěk do USA.

Ševčík, Ján | (1896 – 1965) | politik | Československo
právník a politik, představitel Strany slovenské obrody, 1952 – 1960 vězněn.

Šiktanc, Karel | (1928) | umělec | Československo
básník, člen redakce časopisu Květen 1955 – 1959..

Šolochov, M.A. | (1905 – 1984) | politik | SSSR
spisovatel, od roku 1939 člen akademie AN SSSR, dvakrát oceněn řádem Hrdiny socialistické práce, autor románů Donskije rasskazy (1926), Tichij Don (1928 – 40), Podnjataja celina (1932 – 1960), nedokončený román Oni sražalis´ za Rodinu.

Švernik, Nikolaj Michajlovič | (1888 – 1970) | politik | SSSR
byl od února 1956 – do listopadu 1962 předseda Výboru pro stranickou kontrolu. Člen Prezídia od 16.10. 1952 – 5.3. 1953 a ka znovu od 29.6. 1957 do 29.3. 1966. Kandidátem na členství opět dvakrát – od 22.3. 1939 do 5.10. 1952 a od 5.3. 1953 do 29.6. 1957.

Tuchačevskij, M.N. (1893 – 1937) | voják | SSSR

Ugarov, A.I. | (1900 – 1939) | politik | SSSR
člen strany od roku 1918, v letech 1934 – 1938 tajemník leningradského městského výboru VKS(b), od roku 1938 první tajemník moskevského oblastního a moskevského městského výboru VKS(b). Kandidát na členství ÚV VKS(b).

Uchanov, K.V. | (1891 – 1937) | politik | SSSR
původem dělník, člen RSDR od 1917, zaujímal různé stranicko-administrativní posty v Moskvě, od roku 1921 ředitel podniku Dinamo, od roku 1922 vedl elektrotechnický trust, od roku 1926 ředitel Mosgorispolkomu a od 1929 Mosoblipolkom, od 1932 náměstek narkomu zásobování SSSR, 1934 narkom mestnoj a lehkého průmyslu RSFSR, člen strany ÚV strany od 1923, člen prezídia VCIK a CIK SSSR. Represe a poprava.

Varejskis, I.M. | (1894 – 1939) | politik | SSSR

Vasilevskij, A.M. | (1895 – 1977) | politik | SSSR
člen strany od 1938, maršál SSSR (1943), do února 1945 velitel 3. běloruského frontu, od července 1945 hlavní velitel sovětských vojsk na Dálném východě, pak náčelník generálního štábu, náměstek a posléze první náměstek ministra a pak ministr ozbrojených sil, pak první náměstek ministra obrany SSSR. Člen ÚV KSSS v letech 1952 – 1961.

Vorošilov, Kliment Jefremovič | (1881 – 1969) | politik | SSSR
od března 1953 do května 1960 Předseda Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR. Člen ÚV od 1921 do 1961 a v roce 1966. Člen politbyra od 1.1. 1926 do 16.7. 1960. Od roku 1925 lidový komisař vojenství a námořnictví a předseda revoluční vojenské rady SSSR. Od roku 1934 lidový komisař obrany. Od roku 1940 náměstek předsedy rady lidových komisařů SSSR. Od roku 1946 náměstek předsedy rady ministrů SSSR.

Zakovskij, L.M. | politik | SSSR
byl v roce 1937 náčelníkem lidového komisariátu vnitra Leningradské oblasti.

Ždanov, A.A. | (1896 – 1948) | politik | SSSR
byl v letech 1934 – 1948 tajemníkem ÚV VKS(b) a v letech 1934 – 1944 první tajemník leningradského oblastního a městského výboru strany. Od roku 1935 kandidát politického byra. Od roku 1939 člen politického byra ÚV VKS(b).

Žukov, Georgij Konstantinovič | (1896 – 1974) | politik | SSSR
od února 1955 do října 1957 ministr obrany SSSR. Kandidát na členství v ÚV od 1941 – 1946, a pak od 1952 – 1953, člen ÚV od 1953 do 1957. Člen politbyra a od 29.6. 1957 do 29.10. 1957. Maršál Sovětského svazu od 1943.

Vaše reakce...

zpět