PWSV | Vol. 1 No. 3 prosinec 2002 | Editorials | Milan Hroníček

Editorial

Jakou roli hrály atomové zbraně ve studené válce? Až na zavedené klišé o dlouhém míru ve stínu atomového hřibu se odpověď hledá velmi obtížně. Nukleární zbraně a jejich nosiče zaujímají ve studenoválečné „mytologii“ prominentní pozici. Ve statistických tabulkách historických studií počty hlavic a nosičů úspěšně vytlačily dříve populární data o množství divizí či tonáži loďstev; strategickým zbraním se nevyhne ani žádná narace o sovětsko-amerických vztazích v období studené války.

Historikové jim připisují zásadní roli stabilizačního prvku v konfliktu, protože jejich existence údajně státníky tlačila k hledání kompromisních východisek z krizových situací. Zároveň však můžeme jen stěží předpokládat, že by právě to bylo hlavním důvodem velkého zájmu, který se k strategickým zbraním váže. Spíše bychom mohli hovořit o přitažlivosti jejich ničivosti. Jejich destruktivnost z nich činí jak zajímavé téma, tak je stigmatizuje.

Hlavním tématem prosincového vydání PWSV se stal právě fenomén strategických zbraní a jejich role ve studené válce. Téma svým způsobem vyplynulo z listopadového „kulatého stolu“ o karibské krizi. Rakety, strategická rovnováha i rozmisťování jaderných zbraní na území sovětských satelitů se staly ústředním bodem diskuze. V jejím rámci vystoupil také Petr Blažek s poznatky o přítomnosti taktických raket a sovětských jaderných zbraní na území ČSSR – z jeho reakce vyplynulo i hlavní obsahové zaměření prosincového čísla PWSV.

„Jaderné“ dějiny československého území dodnes zůstávají velkou neznámou. Díky několika studiím z předchozí dekády byla „objevena“ základní fakta o tomto problému. Všeobecné povědomí o problematice zůstává do značné míry omezeno na informaci o třech jaderných depotech, které v ČSSR sovětská armáda provozovala.

Proto jsme uvítali, když Petr Blažek souhlasil, že své vystoupení „přetaví“ do článku pro PWSV. Jeho text Jaderné hlavice, Československo a Varšavská smlouva po karibské krizi představuje solidní case study k tématu.

Doplňuje ho i příloha – dokument předsednictva ÚV KSČ o ukončení utajování přítomnosti raket v ČSSR z poloviny 60. let.

Jako určitý tématický doplněk jsem k příspěvku P. Blažka připojil svůj článeček Hrozba pro mír a bezpečnost? Otázka ‚krizovosti‘ sovětských raket na Kubě v politice USA. Jedná se o lehce upravenou verzi mého referátu u kulatého stolu o karibské krizi. Přes poněkud kostrbatý název se zabývá jednoduchou otázkou reakce Kennedyho administrativy na objevení sovětských raket na „ostrově svobody“.

Listopadový kulatý stůl by ovšem měl pouze zahájit řadu podobných setkání. V úterý 17. prosince PWSV pořádá kulatý stůl o politických procesech v zemích východního bloku na přelomu 40. a 50. let pod názvem Komunisté proti komunistům: Proces s Rudolfem Slánským a jeho celoblokové souvislosti.

V předchozích číslech vyšly některé dokumenty k tomuto tématu. Ani prosincové vydání nebude výjimkou. Jako určitou „vlaštovku“ k připravované akci přeložil Jan Adamec úryvek z výslechového protokolu László Rájka. Na pikantnosti textu jistě nic neubírá ani skutečnost, že zmíněný výslech vedl János Kádár.

Položku do rubriky recenzí tentokrát připravil Karel Sieber. Na začátku stati Československo v RVHP? Nezodpovězené otázky v knize Karla Kaplana se sice vyznává z lásky ke „kvalitním faktografickým výčtům“, ale dále převládá v jeho recenzi recentní práce nestora historiografie českých nejnovějších dějin spíše kritický tón. Dějiny hospodářských vztahů uvnitř socialistického tábora jsou nesporně zajímavým a do budoucna slibným tématem pro výzkum, proto bych si dovolil poznamenat, že Kaplanova kniha, je spíše výzvou pro další badatele, než aby problém vyčerpávala.

Z polského „legionu“ do Pchanmundžomu. Tak by se možná dala popsat dráha generálplukovníka v.v. Miroslava Šmoldase. Jeho kariéra vyvrcholila funkcí generálního inspektora ČSLA, aby byl po roce 1968 poslán jako československý zástupce do mezinárodní dozorčí komise v rozdělené Koreji. Jeho vzpomínky by nepochybně stačily na pořádný „špalek“ pamětí, ale zatím musí postačit nevelký rozhovor, který s gen. Šmoldasem pořídil Karel Sieber.

Psát poslední editorial v roce je nutně výzvou k bilanci i výhledům do budoucna. PWSV má za sebou první tři měsíce existence. Počátky byly nelehké, plné chaosu a improvizací na poslední chvíli (autor editorialu doznává, že měl značný podíl na zmíněných zmatcích). Postupně se věci „normalizují“ a pevně doufáme, že se měsíční interval vydávání nových čísel podaří udržet i v příštím roce. Uvítáme veškeré čtenářsko/surfařské podněty a příspěvky, které by přispěly k zlepšení chodu našich stránek.

První z kulatých stolů, kterými chce PWSV přispět k odborné diskuzi o nejnovějších dějinách, zdárně proběhl. Určité problémy sice vystaly, PWSV ale věří, že na dalších akcích tohoto typu se jim dokáže vyhnout. Téma kulatého stolu o karibské krizi by mělo být defitivně uzavřeno v lednovém čísle, do něhož plánujeme zařadit i zápis o průběhu kolokvia a příspěvek Vladimíra Abrháma. Mezitím proběhne – doufejme, že úspěšně – druhý „stůl“ o politických procesech.

Kulaté stoly v tomto roce byly připravovány doslova „na koleně“ a příspěvky byly psány jen v několikadenním předstihu. Aby zájemci o vystoupení měli více času na přípravu svých vystoupení, předkládáme předběžný harmonogram kulatých stolů na rok 2003 s tím, že jej budeme postupně aktualizovat a upřesňovat.

Vaše reakce...

zpět