PWSV | Vol. 2 No. 4 duben 2003 | Editorials | Karel Sieber

Editorial

Vážení čtenáři,
i „aprílové“ číslo Pražského webu pro studenou válku je - kalendáři navzdory - naplněno převážne samými smrtelně vážnými tématy. Hned na začátku se vracíme zpátky k tématu nejzávažnejšímu - procesu s Rudolfem Slánským. Svou korespondenci s Františkem Ostrým alias Frankem Kentem (1913-1996) , bývalým přslušníkem exilové odbojové organizace generála Františka Moravce, dal PWSV k dispozici Karel Pacner - část z ní po dohodě s ním otiskujeme.

Následující článek pak pojednává o české reflexi slánskyády a o některých obtížích, které jsou s ní spojeny.

"Turistický průvodce po SSSR aneb Putujeme po krásách sovětských lágrů" - tak nějak zní neoficiální název příspevku, v němž Jan Adamec sumarizuje vězeňský systém sovětského represivního aparátu. „Budovatelsko-nápravněvýchovná“ jména lágru jako „Archbumstroj“ a „Bukačačlag“ znějí dnes možná spíš kuriózně, což ale nic nemění na nepopsatelném lidském utrpení, které se za nimi skrývá.

Se zřízením vlastní internetové domény Coldwar.cz získala redakce PWSV přístup k detailním informacím o stále rostoucí sledovanosti těchto stránek. Nejvěrnější čtenáře stránek PWSV jsme se původně chystali odměnit - na začátku února jsme však tuto myšlenku rychle opustili, a sice po zjištění, že v čele žebríčku se tehdy ještě před jednotlivými surfujícími uživateli a akademickými a univerzitními institucemi držela počítačová sít s označením „fw.bis.cz“, následovaná počítači „fw.mvcr.cz“.

Protože však nemíníme bezpečnostní složky zklamat ani tentokrát, zpřístupňujeme (po souboru zpráv vědecko-technické rozvědky a bilanční zprávě československé rozvědky z roku 1956) v tomto čísle také dokumenty o výsledcích spolupráce československé a sovětské špionáže na začátku šedesátých let.

Do rubriky „Svědectví pamětníků“ tentokrát přibyly hned dvě položky. Ivana Šustrová v rozhovoru, který zaznamenal Petr Blažek, vzpomíná na okolnosti, za kterých byl v sedmdesátých letech skupinou československých exulantu v Západním Berlínu vydáván trockistický časopis Informační materiály. Mezi redaktory a autory čtvrtletníku, volně navazujícího na pražské Hnutí revoluční mládeže, se vystřídali kromě jiných například Jacques Rupnik, Sibylle Plogstedtová, Jan Pauer, Petr Uhl a Jiří Suk. Stovky výtisku Infomatu byly určeny československým čtenářům, kterým byly nejrůznějšími cestami pašovány.

„Jestliže západní mocnosti zastaví naše zásobovací lodě na severu od pobřeží Německa, odpovíme střelbou,“ prohlašoval prý Antonín Novotný na setkání komunistických vudcu v dobe druhé berlínské krize. „Jsou chvíle, kdy člověku zatrne,“ vzpomíná na vyhrocené chvíle dnes už devětaosmdesátiletý Otto Klička, člověk bohatých životních zkušeností. Od roku 1938 působil v ilegálním vedení KSČ a po zatčení gestapem v květnu 1940 byl s doložkou Rückkehr Unerwünscht odeslán do nacistické věznice ve Waldheimu. Stručně popisuje své působení v diplomacii komunistického Československa, na postech tituláře ve Finsku, Švédsku, NDR, Egyptě a Jugoslávii a dlouholetého náměstka ministra zahraničí. Jeho vzpomínku, která tentokrát mimořádně nemá podobu rozhovoru, lze chápat i jako zhuštěné vyjádření postojů a názoru československých diplomatů generace Pražského jara.

Diskusní seminář pořádaný 27. března 2003 k mezinárodněpolitickým souvislostem Stalinovy smrti dopadl nad očekávání dobře, už proto by byla škoda tak nosné téma opustit. PWSV je proto (se Společností pro výzkum východní a střední Evropy v CR a Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové) spolupořadatelem kulatého stolu s názvem J. V. Stalin: 1953 - 2003: Půl století od smrti tyrana. Uskuteční se v pondělí 7. dubna 2002 od 10 hodin v posluchárně A 5 v „nové“ budově Univerzity Hradec Králové.

Zároveň bych Vás rád upozornil na připravovanou česko-polskou studentskou konferenci ve Vratislavi (25. - 27. dubna 2003), na které se svými referáty vystoupí i někteří členové redakce PWSV.

Chci využít té příležitosti také k tomu, abych Vás seznámil s některými změnami na stránkách PWSV. Především na nich přibyly „formuláře“ nabízející čtenářům možnost jednodušší elektronické komunikace s autory. Členové redakce také připravili žádost o grant Grantové agentury CR, který zahrnuje pokrytí nákladu na vydávání a překlady studií a dokumentu a pořádání diskusních seminářů po dobu dalších tří let (jeho text v nejbližší době zpřístupníme). Věříme, že se nám v budoucnu podaří zvýšit kvalitu jednotlivých příspěvků, které pro Vás připravujeme, a otevřít stránky PWSV anglicky hovořícím čtenářům.

Vaše reakce...

zpět